Marxistický internetový archív: Česká část

Marxistický internetový archív

 

Vladimír Iljič Lenin

Přejít na abecední obsah:

Jeden z vůdců strany bolševiků od jejího založení v roce 1903. V roce 1917 přivedl sověty k moci. Byl předsedou sovětské vlády – Rady lidových komisařů RSFSR - až do roku 1922, kdy v důsledku špatného zdraví odstoupil.

Lenin se narodil 22. dubna 1870 v Simbirsku. Od mládí se účastnil revolučního boje – jeho starší brat byl popraven za pokus o atentát na cara Alexandra III. V roce 1891 Lenin ukončil studium práva a hned poté začal pracovat v Samaře. Po přechodu do Petrohradu v roce 1893 ho jeho zkušenosti s útiskem rolnictva v Rusku společně s revolučním učením G. V. Plechanova přivedly k revolučním skupinám. V dubnu 1895 mu jeho soudruzi pomohli vycestovat do zahraničí, aby se rychle seznámil s revolučním hnutím v Evropě a zvláště, aby se setkal se skupinou Osvobození práce vedenou Plechanovem. Po pěti měsících v zahraničí, naplněných cestováním ze Švýcarska do Francie a Německa, prací v knihovnách a s novinami na cestách, se Lenin vrátil do Ruska a přivezl sebou aktovku s dvojitým dnem plnou marxistické literatury.

Po návratu do Ruska Lenin s Martovem založili Svaz boje za osvobození dělnické třídy, sdružující tehdejší petrohradské marxistické kroužky. Tato skupina podporovala stávky a odborářskou činnost, rozšiřovala marxistickou literaturu a vyučovala v dělnických vzdělávacích kroužcích. V Petrohradě začal i Leninův vztah k Naděždě Krupské. V noci 8. prosince 1895 byl Lenin zatčen; Byl odsouzen k 15 měsícům vězení. V roce 1897, po vypršení trestu vězení, přidalo samoděržaví další tři roky, za pokračující psaní a organizační činnost za pobytu ve vězení. Lenin byl poslán do vyhnanství do vesnice Šušenskoje na Sibiři. Brzo byla pro svoji revoluční činnost do vyhnanství poslána i Krupská, kde pak společně pracovali na organizování strany, na monumentálním díle Rozvoj kapitalizmu v Rusku a na překladu díla Sydney a Beatrice Webových Průmyslová demokracie.

Po uplynutí vyhnanství emigroval Lenin do Mnichova, kam ho brzy následovala Krupská. S cílem sjednotit Ruskou sociálně demokratickou dělnickou stranu, která byla po policejní persekuci po prvním kongresu strany v roce 1898 rozehnána, založil Lenin Jiskru.

Poté co vedl Říjnovou revoluci, působil Lenin jako první a jediný předseda RLK RSFSR. 30. srpna 1918 byl při atentátu těžce zraněn. V roce 1919 založil Lenin Komunistickou internacionálu. V roce 1921 zavedl NEP. Během roku 1922 prodělal Lenin řadu záchvatů, které mu zabránily aktivně pracovat ve vládě. V posledním roce svého života – koncem roku 1922 a v roce 1923 napsal Lenin svoji poslední práci, ve které načrtl program boje proti byrokratizaci komunistické strany a sovětského státu. Umřel 24. ledna 1924.

 

(Abecedně)

VII. |B | C | Č | D | E | G | I | J | K | L | N | O | P | R | S | Š | T | Ú | V | Z

VII.
VII. (dubnová) celoruská konference SDDSR(b) 24.-29. dubna (7.-12. května) 1917, 1917
B
Banky a ministři, 1917
Bedřich Engels, 1895
Bij, ale nezabij, 1901
C
Carské vládě, 1896
Co rozumějí pod slovem „hanba“ kapitalisté a co proletáři, 1917
Č
Čínská válka, 1900
Články pro list Rabočaja gazeta, 1899
D
Dělnická strana a rolnictvo, 1901
Dělníkům a dělnicím Torntonovy továrny, 1895
Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu, 1920
Diskusní příspěvek na zasedání výkonného výboru petrohradského sovětu 4. (17.) dubna 1917 k otázce průjezdu Německem, 1917
„Dobrovolná dohoda“ mezi statkáři a rolníky?, 1917
Dopis redakční skupině, 1899
Dopis švýcarským dělníkům na rozloučenou, 1917
Dopisy o taktice, 1917
Dopisy zdaleka, 1917
Dva světy, 1917
E
Ekonomický obsah narodnictví a jeho kritika v knize p. Struva, 1894
G
Gymnasijní hospodářství a gymnasijní polepšovny, 1895
I
I. G. Cereteli a třídní boj, 1917
Imperialismus jako nejvyšší stadium kapitalismu, 1916
Interview poskytnuté E. Torniainenovi 23. dubna (6. května) 1917, 1917
J
Jak Jiskra div nezhasla, 1890
Jak jsme přijeli, 1917
Jak se připoutali ke kapitalistům, 1917
Jakého dědictví se zříkáme?, 1897
Jaký zmatek se dělá kolem jasné otázky, 1917
Jedna ze zásadních otázek, 1917
Ještě k teorii realizace, 1899
K
K čemu vedou kontrarevoluční kroky prozatímní vlády, 1917
K charakteristice ekonomického romantismu, 1897
K naší statistice továren a závodů, 1898
K návratu emigrantů, 1917
K návrhu dohody se Struvem, 1901
K profession de foi, 1899
Kapitalismus v zemědělství. (O knize Kautského a článku pana Bulgakova), 1899
Kdo jsou „přátelé lidu“ a jak bojují proti sociálním demokratům, 1894
Koncept článku nebo projevu na obranu dubnových tezí, 1917
Koncept tezí ze 4. (17) března 1917, 1917
Konspekt nezjištěného projevu na veřejném shromážděni, 1917
Krach?, 1917
L
Logika občana V. Černova, 1917
Louisblankovština, 1917
N
Na okraj jednoho novinového článku, 1897
Na vědomí soudruhům!, 1917
Nač myslí naši ministři?, 1895
Naléhavá otázka, 1899
Naléhavé úkoly našeho hnuti, 1900
Náš nejbližší úkol, 1899
Náš program, 1899
Naše názory. Odpověď na rezoluci výkonné komise sovětu vojenských zástupců, 1917
Návrh a výklad programu sociálně demokratické strany, 1895
Návrh dohody, 1900
Návrh programu naší strany, 1899
Návrh prohlášení redakce listu Jiskra a časopisu Zarja, 1900
Nehorázná lež, 1917
Nekritická kritika, 1900
Nepodařené pokusy pana Plechanova vykroutit se, 1917
Nestoudná lež kapitalistů, 1917
Nóta prozatímní vlády, 1917
Nové hospodářské proudy v životě rolnictva, 1893
Nový tovární zákon, 1897
O
O dvojvládí, 1917
O podnikových soudech, 1899
O proletářské milici, 1917
O stávkách, 1899
O takzvané otázce trhů, 1893
O úkolech proletariátu v nynější revoluci, 1917
O úkolech SDDSR v ruské revoluci, 1917
Občané! Uvědomte si, v čem spočívají metody kapitalistů všech zemí!, 1917
Objektivní statistika, 1901
Odpověď panu P. Něždanovovi, 1899
Odpověď zástupci švédských levicových sociálních demokratů F. Strömovi 31.března (13.dubna) 1917, 1917
Odpovědi dopisovateli listu Politiken 31. března (13. dubna) 1917, 1917
Osnova čtvrtého Dopisu zdaleka, 1917
Osnova referátu Revoluce v Rusku, její význam a úkoly, 1917
Osnovy článku Revoluce v Rusku a úkoly dělníků všech zemí, 1917
P
Perly narodnické planomanie, 1897
Petrohradská městská konference SDDSR(b) 14. - 22. dubna (27. dubna - 5. května) 1917, 1917
Poctivé obranářství dává o sobě vědět, 1917
Poctivý hlas ve sboru pomlouvačů, 1917
Politická zpráva ÚV KS(b)R na XI. sjezdu, 1922
Politické strany v Rusku a úkoly proletariátu, 1917
Pošetilá škodolibost, 1917
Poučení z krize, 1917
Poznámka k teorii trhů, 1898
Proč urychlovat převratnost doby?, 1901
Prohlášení pro list Volksrecht, 1917
Prohlášení redakce Jiskry, 1900
Projev k dělníkům, vojákům a námořníkům před finským nádražím 3. (16.) dubna 1917, 1917
Projev na poradě se švédskými levicovými sociálními demokraty 31. března (13. dubna) 1917, 1917
Projev na shromáždění vojáků izmajlovského pluku 10. (23.) dubna 1917, 1917
Projev na shromáždění vojáků obrněného oddílu v michajlovské jízdárně 15. (28.) dubna 1917, 1917
Proletářská revoluce a renegát Kautský, 1918
Protest ruských sociálních demokratů, 1899
Proti pogromistúm, 1917
Provoláni k vojákům všech válčících zemí, 1917
Průjezd ruských revolucionářů Německem, 1917
Předmluva k brožuře májové dny v Charkově, 1900
Příležitostné články, 1901
„Půjčka svobody“, 1917
Původní koncept dubnových tezí, 1917
R
Rada neboli rozkaz Šingarjova a rada jednoho místního sovětu dělnických a vojenských zástupců, 1917
Recenze. A. Bogdanov, Stručná příručka ekonomické vědy, 1898
Recenze. Hobson, Vývoj soudobého kapitalismu, 1899
Recenze. Karl Kautsky, Agrární otázka, 1899
Recenze. Karl Kautsky, Bernstein a sociálně demokratický program. Antikritika, 1899
Recenze. Obchodní a průmyslové Rusko, 1899
Recenze. Parvus, Světový trh a zemědělská krize, 1899
Recenze. R. Gvozděv, Kulactví a lichvářství a jejich společenskoekonomický dosah, 1899
Recenze. S. N. Prokopovič, Dělnické hnutí na Západě, 1899
Referát na schůzi bolševiků, účastníků celoruské porady sovětů dělnických a vojenských zástupců 4. (17.) dubna 1917, 1917
Revoluce v Rusku a úkoly dělníků všech zemí, 1917
Rezoluce ústředního výboru SDDSR( b), schválená 21. dubna (4. května) 1917, 1917
Rezoluce ústředního výboru SDDSR(b), schválená ráno 22. dubna (5. května) 1917, 1917
Rezoluce ÚV SDDSR(b) z 20. dubna (3. května) 1917 O krizi vyvolané nótou prozatímní vlády z 18. dubna (1. května) 1917, 1917
Rozkol v zahraničním Svazu ruských sociálních demokratů, 1900
S
S ikonami proti kanónům, s frázemi proti kapitálu, 1917
Sdělení "starých" členům petrohradského Svazu boje za osvobození dělnické třídy, 1896
Sjezd rolnických zástupců, 1917
Sociálšovinisté a internacionalisté, 1917
Soudruhům strádajícím v zajetí, 1917
Soupis domácké výroby v Permské gubernii za rok 1894/1895 a všeobecné otázky "domáckého průmyslu", 1897
Spolčeni lhářů, 1917
Stát a revoluce, 1917
Š
Šílenství kapitalistů, nebo omezenost sociální demokracie?, 1917
Štvavá agitace vládního listu, 1917
T
Telegram bolševikům odjíždějícím do Ruska, 1917
Teze o ústavodárném shromáždění, 1917
Teze referátu Revoluce v Rusku, její význam a úkoly, 1917
Tři zdroje a tři součásti marxismu, 1913
Ú
Úkoly proletariátu v naší revoluci, 1917
Úkoly revoluce, 1917
Úkoly ruských sociálních demokratů, 1897
Úskoky republikánských šovinistů, 1917
Usnesení zahraničního kolegia ÚV SDDSR, 1917
Úvod k rezolucím VII. (dubnové) celoruské konference SDDSR(b), 1917
V
Válka a prozatímní vláda, 1917
Ve šlépějích listu Russkaja volja, 1917
Vojáci a půda, 1917
Vojákům a námořníkům, 1917
Výklad zákona o pokutách ukládaných dělníkům v továrnách a závodech, 1895
Vývoj kapitalismu v Rusku, 1898
Význam sbratřování, 1917
Významné odhalení, 1917
Z
Z trestu rukuje 183 vysokoškolských studentů, 1901
Zasedání vojenské sekce petrohradského sovětu dělnických a vojenských zástupců 17. (30.) dubna 1917, 1917
Záznam z 29. prosince 1900, 1900
Znepokojení, 1917
Zpětný směr v ruské sociální demokracii, 1899


(Chronologicky)

Spisy, 1. díl, 1893 - 1894
Spisy, 2. díl, 1895 - 1897
Spisy, 3. díl, Vývoj kapitalismu v Rusku
Spisy, 4. díl, 1898 - duben 1901
.
.
Spisy, 31. díl, březen - duben 1917


Zpět na českou sekci